Výlet

Nedávno nám skončila školička a s ní i spousta starostí. Hlavně zkouškové obobí bylo hodně hektické a vysilující. Musel jsem zvládnout hodně informací v relativně krátke době a to mě stálo tolik sil, že existovat trošku normálně bylo dost těžké. Proto jsme se s Panaczkem rozhodli, že vyrazíme do příordy se pořádně odreagovat.

Chtěli jsem už taky konečně okusit plody naší dlouhé práce a výzkumu, co se týče kultivace magických houbiček. Ano, Ano, podařilo se nám vypěstovat dva "strainy" (cubensis Golden Teacher a Thai Koh Samui Super Strain). A co by to byl za výlet bez pořádného magického elixíru (viz. dole)?

Nikdo mi nevymluví (mužete to ale zkusit?:)), že existuje lepší a jednoduší cesta, jak si prožít přírodu a být s ní v úzkém souladu. Jak prozkoumat svoje podvědomí a líp poznat sebe sama (prožít např. vlastní porod, kdy si každý člověk zažívá své první trauma)? Nebo odvážní mohou objevovat paralení dimenze..atd. Vím, že existují i nechemické cesty k dosažení těchto cílů. Zen je určitě zajimavá cesta, nebo např. holotropní dýchaní(S. Grof), ale to je pro nás ješté hůř dosažitelné, protože jsme determinovaní prostředím a společností ve které žijeme. Jeden indický mudrc výstižně poznamenal poté, co zatripoval, že naše společnost je už tak moc materialistická, že se nám bůh zjevil v podobě chemické látky.

Lidé mi opravdu příjdou praštění. Snaží se poznat vesmír, vysílají rakety na Měsíc a ženou se kdo vím kam.. Ale přitom si málokdo uvědomuje, že jeden intenzivně prožitý okamžik může být mnohem víc než celý vesmír. No prostě k nezaplacení. Nemyslím zde pouze změněné stavy vědomí, ale cokoliv. Třeba takové celovečerní milování s milovanou osobou...:)

No jak tak koukám jsem se nechal trochu unést :), tak abych se vrátil k tomu našemu výletu. Vyrazili jsme hned z rána. Počasí bylo idelaní. Náš hlavní cíl byl najít nějaký vhodný les za městem, kde bysme se mohli pohodlně uvelebit. Hned jak jsme našli vhodné místo jsme vypili náš připravený elixír. No nebyla to zrovna lahoda. Naštěstí můj žaludek to všechno ustál relativně v pohodě. Najelo to asi za dvacet minut. Musím se ale pochválit, protože způsob extrakce a i dávkování jsme odhadli dobře. Byli jsme tak akorát na psychedelickém prahu. Ani ne málo, ale ani ne moc. Tak jak jsme to chtěli. Sílu bych srovnal tak s půlkou gelu, ale tak o polovinu kratší trvání. Stav trval zruba čtyři hodiny během kterých mi mozek fungoval, tak 4x rychleji než normálně. Pohyboval jsem se souběžně v několika rovinách a tradičně nějvětší brzda bylo tělo. Tělo je pouze stroj. Na tripu to je evidentní víc než kdy jindy. Místy mi přišel trochu na obtíž rozum, který se až příliš často snažil uchopit věci, které jsou mnohdy neuchopitelné. Myslím, že jsem se až přespříliš snažil analyzovat. Boužel to mám dost v krvi. Lepší dle mě je nechat se unášet, ale ještě na začátku si vytyčit cestu (ta je každého individuální věc a btw řídit se nějakým návodem jako je např. v knize mrtvých od Learyho je už hned nazáčtku špatná volba). Co dodat závěrem? Je jenom škoda, že tak málo lidí si uvědomuje, jak mnoharoměrný, komplexní a zajímavý vesmír obýváme. Jinak bych chtěl ještě dodat, že na konci jsem kupodivu nepociťoval žádnou kocovinu a ani žádné vedlejší účinky.

P.S. Aby to bylo aslespoň trochu vzdělavácí, tak bych chtěl popsat jak jsme dělali náš elixír. Je to primitivní a učinné. V podstatě jsme zůročili znalosti chemie. Psilocybin obsahuje objemnou fosforylovou skupinu, která se v kyselém prostředí mění defosforylací na psilocin, který je hmotnostně 1,4x učinnější než psilocybin. Proto bylo žádoucí, mít už co nejvíce přeměněného psilocynu. Proto suché houbičky nadrtíme na prášek a dáme je alespoň na půl hodky před požitím do citronové štávy. Ještě je dobré mít "předpřipravený žaludek" toho docílíme tak, že 1-0.5 hod předtím vypijeme alespoň půl litru rybízového džusu. Samozřejmě se počítá s tím, že min 12hod před výletem už člověk nic nejí. POZOR, takhle užité houby mohou být až 3x účinnější. Proto bych u potetních hub nedoporučoval více než 2g na hlavu.