Co mohu vedet?
Co mam delat?
V co smim verit?

Moderní člověk už dávno netouží po svobodě. Stačí mu žít v blahobytu a něčím garantované zajištěnosti. Už nechce poroniknout za hranici běžného vnímání a objevit to podstatné uvnitř. Chce jen vlastnit, disponovat a manipulovat. Ale čím důrazněji se člověk žene za svými egoistickými zájmy, tím více z jeho činnosti výrůstá něco hrůzného, co se už samo osamostatnilo a odtrhlo od svých tvůrců. A dokonce jim jako samostatná nekontrolovaná instance diktuje. Dějiny jsou fraškovitě koncipovány jako mechanizmus pokroku, ale už 19. stol. je jasné, že o tom kam spějí už nerozhoduje člověk. Dějiny nad kterými měl bdít Heglův světoví duch se lidem vymkly z rukou. Lidé se stali pouze loutkami vlastního systému.